Obec Josefův Důl se skládá ze čtyř částí – Antonínov, Dolní Maxov, Karlov a Josefův Důl. Hrabě Maxmilián II. Desfours (1671-1732) ze Smržovského panství začal osidlovat tyto osady koncem 17. století. Osada Antonínov byla založena 1697, ale až do 1890 byla součástí obce Albrechtice. V roce 1700 byly založeny osady Dolní Maxov a Karlov, kde byla později postavena kaple a první sklárna. Josefův Důl byl založen o rok později, tj. 1701. Hrabě Maxmilián II. Josefův Důl pojmenoval po svém prvorozeném synu Karlu Josefovi (1701-1775) Josefovo údolí (Josefsthal).

Obyvatelstvo bylo zpočátku veskrze české, teprve mnohem později pronikl do Jizerských hor německý element, zejména ze severozápadního Krušnohoří. Prostředníky mezi nejstaršími kolonisty a majiteli panství byli tzv. „lokátoři“, kteří příchozím přidělovali půdu, určovali místa k pobytu, velikost podílu a byli finančními ručiteli za úspěch celé akce po dobu, po níž byli noví osadníci osvobozeni od daní. Postupně i zde vznikla zřetelná jazyková a národnostní hranice. Lidé zde před více než třemi sty lety žili velice chudě, živili se pastevectvím, dřevařstvím a uhlířstvím.

Sklářský průmysl v obci se rozmohl až ve druhé polovině 18. století. Nejslavnější byla Zenknerova huť, která kdysi místopisně patřila do Antonínova. Vlastnil ji sklář Kittel, ale v roce 1753 Zenknerovu huť koupil Riedel a stala se hutí, ze které začali Riedelové svou staletou cestu za titulem jizerskohorských sklářských králů. Tato huť dávala práci stovkám lidí z Josefodolska až do roku 1910, kdy byla stržena a vedle ní u železničního nádraží postavena jiná sklárna, kde byl ukončen provoz v březnu roku 2002. V roce 1821 zavedl Karel Josef Zenkner novou sklářskou technologii a přidal výrobu perel a knoflíků.

Rozvoj obce pokračoval vybudováním školy a zejména železniční tratě ze Smržovky do Josefova Dolu (tzv. Josefínka) v roce 1894. Dokladem rozvoje je i stavba plynárny roku 1908. V roce 1909 byl Josefův Důl povýšen na městys. Na základě Mnichovské dohody byl Josefodol připojen k Německé říši. Odzbrojení německé posádky a navrácení ČSR proběhlo až 5. května 1945.

Devizou Josefova Dolu a přilehlých částí (Antonínov, Dolní Maxov a Karlov) byla odjakživa krásná horská příroda, čisté smíšené lesy s převahou buků, původních smrků a jedlí bělokorých. Obec se brzy stala vyhledávaným místem návštěvníků ve všech ročních obdobích. Sami Desfoursové zde nalezli zalíbení a dali na levém břehu Kamenice postavit dřevěný zámeček, kam se rádi uchylovali.