Kdysi dávno, hluboko v horském údolí obklopeném lesy a šuměním potoků, vznikla víska jménem Josefův Důl. Své jméno dostala po Josefovi, synovi hraběte Des Fours, který měl k tomuto kraji blízko. Tehdy sem přicházeli skláři z různých koutů země, protože v okolních horách našli vše, co ke své práci potřebovali — dostatek dřeva do pecí, čistou vodu z horských pramenů i kámen na stavbu skláren.
Jak vypráví čertík Pepík, když se večer rozžehly sklářské pece, celé údolí se rozzářilo jako malé peklíčko plné ohnivých světýlek. Plameny tančily, sklo se lesklo a v tichu hor bylo slyšet jen praskání dřeva a šikovné ruce mistrů sklářů při práci. Pepík prý rád posedával na kameni nad osadou a pozoroval tu podívanou — připadalo mu to jako slavnost světla jen pro něj.
Právě tehdy se začal psát příběh obce, který pokračuje dodnes. Každý dům, každá stezka i každý kámen tu ukrývá kousek minulosti a stačí se jen dobře dívat a naslouchat. Možná i ty zaslechneš tiché zašeptání starých časů… nebo zahlédneš malého čertíka Pepíka, jak tě zvědavě sleduje zpoza stromu.
Více informací ke stezce naleznete zde.
