V horské obci Josefův Důl žil učitel a spisovatel Gustav Leutelt, který měl srdce otevřené horám i lidem. Rád naslouchal šumění lesů, vyprávění starousedlíků i tichým příběhům, které se rodily mezi kopci. Každý kámen, každá horská stezka mu připadala jako stránka z velké knihy kraje.
Když večer usedal ke svému psacímu stolu, nebyl tam nikdy sám. Na rohu stolu mu často sedával malý čertík Pepík. Houpal nožkama, otáčel ocáskem a šeptal mu do ucha příběhy z hlubokých lesů – o vílách u potoků, o starých stromech i o skalách, které pamatují dávné časy.
A když bylo vyprávění příliš smutné, Pepík neposedně mávl ocáskem a trošku rozlil inkoust. „Ať je v příběhu i kapka naděje,“ jako by tím chtěl říct.
Tak se rodily příběhy, v nichž se mísila skutečnosts kouzlem – a možná právě díky malému čertíkovi zůstaly dodnes plné tajemství a laskavého světla.
Více informací ke stezce naleznete zde.
